Polická pánev
Homepage
Čeština: volba

Adršpašské skály

 

Tak tohle je ta známá oblast, o které každý mluví. Není divu. Rozlohou, koncentrací i výškou skal má tato oblast evropské prvenství. Mimo skal, které tu uvidíte, je tady spousta dalších: Eliščina věž, Krakonošův zub, Čertův most a další. Taky je tu jezírko a lodičky jako atrakce pro turisty, kterých je v létě tolik, že .... Od té doby, co jsem psal tuhle větu poprvé, mám pocit každý rok pocit, že těch lidí se už do skal prostě víc nevejde.

mapka Ádru ORIENTAČNÍ BODY:
  1. Pískovna - je to zatopený lom, s velmi působivou scenérií
  2. Nádraží
  3. Kasa
  4. Ozvěna
  5. Příchod k jezírku - turistická atrakce, lodě pro 20 lidí, vtipný převozník, cca 20 min
. SKÁLY
  1. Indián - naproti bufetu, nejvýraznější z celého seskupení skal (Solitéry)
  2. Tyroláci - velmi známá je Cesta mořských vlků (VIIIb) (dominanta)
  3. Krasavice - pěkné cesty (Stará cesta, Krása bez závoje) asi VIIIa (dominanta)
  4. Vévoda - známé jsou Noskovy Zašlé časy (dominanta)
  5. Španělská stěna - naproti kase
  6. Džbán- lezení ve vysolené spáře (klasickou cestou - viz fotku) (dominanta)
  7. Babiččina lenoška - po S hraně vede zajímavá cesta
  8. Homole cukru
  9. Eliščina věž - Z údolí vede ohromná spára (výzva), z druhé strany pěkná klasická cesta
  10. Milenci
  11. Gilotina docela rád bych si někdy zkusil Hranu pádů (na fotce), ale mám strach lézt první, až mě někdo vyhecuje ...
  12. Cukrovarský komín - tvarově super věž, poprvé byla "vylezena" pomocí obhozeného lana
  13. Starostová
  14. Starosta
  15. Štěpánská koruna
  16. Velký Konšel
  17. Zámek - ze dvou hospod v Ádru je vidět nádherná údolní spára - Klenba ...
  18. Král - nejstarší vylezená věž v Ádru, jeden z mých lezeckých "úspěchů" - Decháč VIIIb, dále doporučuji Svatováclavskou cestu VII
  19. Podhradí - skupina skal, nejznámější je Větrná (cesty jako Jiříkovo vidění, Skalácká pětka ...)

Eliška. Jedna z adršpašských dominant. Stará cesta vede z druhé strany, pak je tu známá Polická cesta z údolí, širokou spárou přímo proti Vám. Žádná z těch cest není asi vhodná pro úplné začátečníky, i když ta Stará cesta k tomu má nejblíže - snad až na to dvojí stavění.

Vévoda. Na snímku známá cesta Zašlé časy, která je vyhlášená tím, že málokdo odhadne místo, kde se začíná traverzovat doleva. (Je to někde na úrovni spodního okraje snímku.) Kdo nenatraverzuje včas, buď se ocitne na hraně kus nad kruhem, jako se to stalo jednomu známému, nebo doleze cestu Vlnková. Údolní stěna Vévody je opravdu impozantní. Ovšem materiál je poněkud měkčí, takže dlouhé spárové výstupy bych doporučil jen otrlejším. Za Vévodou je vidět Pískovna.

Štěpánská koruna je horolezecky významná skála. Asi nejznámější cestou je Údolní hrana (asi VIII b). Ta je přímo na tomto obrázku. Nástup je od té borovice vpravo, traverz, pak dolů, pak traverz a hurá na hranu. Zhruba stejné obtížnosti je Kočičí balet (více vlevo). Nejlehčí výstup je Starou cestou - obtížnost IV, leč poněkud hůře jištěno. Vrchol je jeden z nejvýše položených v Adršpachu, a také jeden z největších.

Homole cukru je jediný dosud nevylezený vrchol podle pravidel. I když ... na jeho vrcholu už několik lidí stanulo, dokonce i s jízdním kolem. Cesta byla zrušena kvůli údajnému používání magézia a kruhy byly vytlučeny. Nedávno jsem si všiml, že kruhy už tam jsou a smyce je fuč, ale nevím o tom nic ....


Nejvyšší pískovcová skála Evropy - Milenci. Vlevo (hubenější) je Milenec, vpravo Milenka. Z jednoho vrcholu na druhý se dá přelézt nebo přeskočit. Na jejich vrcholu jsem byl už 7 krát, z toho dvakrát sólo. Poslední můj výstup je z r. 1994 Leteckou cestou, asi VIIIc, to je také nejpopulárnější cesta sem, adršpašská klasika z r. 1965, má 5 kruhů, což není moc. Nejtěžší krok je těsně pod vrcholem, tvrdím já. Cesta vede z komína mezi Milenci, a pak v podstatě už jen v té stěně, která je obrácena směrem sem. Jinak se nahoru dostanete množstvím cest klas. asi VII - VIIa, z větší části je to komínové lezení.

Já na vrcholu Milence.

DžbánDžbán. Moc pěkná skála, jen je škoda, že vylézt na ni dá jen se sebezapřením. Jeden kamarád si tam nedávno málem natloukl. Takže, pokud se budete pokoušet: Opravdu velmi solí, komín je úzký, jištění nic moc. Ale jinak je to obtížnost VI.

Tady vidíte pohled Mirka Šmída na slavnou Hranu padů na Velkou Gilotinu, cesta z poloviny šedesátých let, která je pro běžné lezce (třeba pro mě) stále oříškem.


Starosta a Starostová
Snad nejznámější adršpašské panoráma. Úplně vlevo je již zmiňovaná Štěpánská koruna. Starosta je uprostřed, ten s tou výraznou parukou. Stará cesta na něj je vyhledávaná klasická cesta klas.VII. Dvakrát se na ní původně stavělo, a ještě jednou navíc z rozporu. Dneska nahoru vyleze průměrný lezec. Z dalších známých cest na něj budu jmenovat ještě aspoň Slunovrat, který je vyhlášenou spárařskou cestou. Vpravo (s velkou hlavou) je Starostová. Co cesta, to komín a spára. Pro všechny cesty na Starostku je společný závěr v odvrácené straně hlavy, těžký krok v převislé spáře.


Za Starostou malinko vpravo vykukuje Velký Konšel. Při prvovýstupu na něj se prý bivakovalo. Nejznámější cesty na něj: Stará - zahrnuje mj. přeskok obtížnosti 3. Druhá - Prstýnek, s komínem tak širokým, že menším lezcům nestačí ani style ruce - nohy.

Velice populární lezecká atrakce je mostění. Když se mezi Starostou a Starostovou natáhne lano, může se mezi nimi přejet (výška asi 70 metrů). Nevděčné je lézt na Starosotvou, když už nic jiného, člověk to pak má do kopce. Jinak je ta atrakce docela estetická. A mám za to, že i pro turisty. Mimochodem: Co je pravdy na tom, že se Starostové kýve hlava?
Tenhle obrázek je pořízený ze Starosty. Ať nemusíte mou maličkost obracet, tady je:

Tady je vidět Starosta a Starostová z jiného pohledu, shora od Štěpánky (vlevo vyčuhuje ta údolní hrana, o které jsem psal výše). V pozadí se rýsuje Křížový vrch.
Homepage
Čeština: volba